5-а танкова дивізія СС "Вікінг" / SS-Division „Wiking“ (5. SS-Panzer-Division „Wiking“);

SS-Hstuf. Eberhard Heder
2./SS-Panzer-Pionier Btl.5 "Wiking"

It is with sadness that we acknowledge the passing of Eberhard Heder, former commander of the SS-Panzer-Pionier Bataillon.5 of the 5. SS-Panzer-Grenadier-Division “Wiking”, on the 18th of November 2017.

Heder was born on 30 June 1918 in Pomerania. He joined the pre-war Waffen-SS and became an SS-Pionier in 1937.

He was promoted to an officer rank at the SS-Junkerschule in 1939 and soon earned command of a Kompanie in the Pionier Bataillon of the SS-Division “Wiking”.

In early 1943 he was given command of the Estonien SS-Freiwilligen-Panzer-Grenadier-Battalion “Narwa” which was attached at the time to the SS-Panzer-Grenadier-Division “Wiking”.

In the fall of 1944 he became commander of SS-Panzer-Pionier Bataillon 5 “Wiking” and earned the Knight’s Cross during the defensive fighting near Warsaw.

Here is Heder's own description for the reason of the award-

"In the defensive fighting around Warsaw, I was assigned with a most hastily-assembled 'alarm group' ("Alarm-verband") of the 5. SS-Panzer-Division "Wiking". We operated north of Warsaw and were tasked to close a gap in the front because fresh reserves were no longer available. In a very critical situation and cut off temporarily from our own lines, we succeeded in holding the front line and preventing a Soviet breakthrough, equipped with only some light machine guns, and the occasional support from German artillery fire and a few tanks. For three days and nights, [our small force] was mercilessly attacked again and again by their massed artillery fire and heavy weapons, as well as their low-flying aircraft. Due to our effort, the breakthrough of the enemy to the Vistula was to be prevented."

Post World War II, Heder served for over 16 years as an officer in the West German Bundeswehr.

Eberhard Heder lived a long life with many years in uniform in service to his country.

 

A temporary bridge with a 16-tonne limit built by the 5.Pionier Bataillon of the SS-Division “Wiking” over an unknown river during Operation Barbarossa in 1941.

 

A change of command ceremony for the division's III. Bataillon, Germania Regiment on 20 May 1944. The entire battalion is present in a U-shaped formation only partially visible in this photograph taken on the football field at the Lublin army barracks in Poland.

The ceremony is seconds away from starting and waiting in the wings at stage right to begin the transfer before their men are three commanding officers-

The center officer is Sturmbannführer Hans Dorr, commander of the Germania Regiment. On the left is Franz Hack, the out-going battalion commander who was moving up to take command of Wiking’s Westland Regiment. On the right is Obersturmbannführer Paul Massel, the new commander of III. Bataillon, having been moved over from elsewhere within the Wiking Division.

Starting with Dorr, each of the officers in turn addressed the men of the III.Bataillon, who were fresh off from participating in the battles for the relief of the surrounded city of Kowel.

 

A Rottenführer of Wiking’s Germania Regiment carefully doles out water during meal time in this photograph, circa 1943.

Pionier truppen of the 5.SS-Panzer-Division “Wiking” repair the supports to a bridge near Kowel, Poland in April 1944 while a Sd.Kfz.251/1 Ausf.D of the division passes in the background.

 

SS Unterscharführer Felix Wüster, SS Regiment “Westland”

 

Може задам дурне питання або підтверджу, що не вмію користуватися пошуком. Прошу пробачення, якщо так. Емблема дивізії на техніці була жовтого кольору, а чи не підкажете звідки дані? По фото бачив, що тон колору тактичних знаків та номерів на техніці відрізняються від кольору емблеми.

 

рисунок номеров вообще тут никак не привязан к цвету эмблемы. цвет номеров и контуров вообще мог гулять в разных ротах танковых полков, как напрмер в 5-й или 3-й ротах 12-й ТД СС.

 

..........

 

наконец-то по Викингу выйшла книга Ромы

 

Хочу поділитись однією історією....
Залишу без перекладу,читайте якби ви читали українською ( лат. Транслітерація),дякуючи моєму колезі Томасу, ця історія стала відома

Біографічні дані або як кажуть "Lebenslauf"
Egon Franz

Divoké poválečné období je téma, které nechci nijak jitřit. Ano, před skoro 20 lety jsem přispěl k odhalení 3 případů masakru nevinných občanů německé národnosti a pracuji na dvou dalších. Nicméně to není nic hezkého zjistit podrobnosti bezcitného vraždění z této doby. Dlouho mi ta bestialita zůstává trudomyslně v hlavě. Vím, že kdo seje vítr, bouři sklízí. Stejně jako, že mnoho Němců způsobilo taktéž spousty křivd a zla. Proto nehodlám soudit.

Mým cílem je přinášet fakta, tak jak jsou. A to, že někdo zabije bývalého vojáka, poté co byl propuštěn oficiálně z vojenské služby, který se nikdy nedopustil válečného zločinu (pečlivě prošetřeno v archivech! ), je pro mě prostá vražda. A je jedno, že sloužil ve frontových Waffen SS.

Pátrání po konečném osudu Egona Franze v rámci životopisu do chystané knihy, mě přivedlo k novým informacím, především o poválečných československých koncentračních táborech a likvidačních komandech Železo" a Pěst". Tyto jednotky jsou nechvalně známé z brutálního vraždění a loupení zpočátku na Broumovsku a následně na Trutnovsku. Jejich jízda smrti pokračovala až do Ašského výběžku a výčet doložených zločinů je opravdu velký. Těmto příslušníkům neunikl ani nositel Rytířského kříže Franz. Jen 25 kilometrů od svého cíle - rodné vesnice a rodiny.
SS – Unterscharführer Egon FRANZ

Rytířský kříž: dne 16. října 1944 jako SS-Unterscharführer a velitel čety u 3. praporu SS pluku pancéřových granátníků 9 „Germania“ v 5. SS tankové divizi „Wiking“

Egon Franz se narodil dne 19. července 1921 jako syn provozního topiče Josefa Franze (známého taky jako Rudolfskej Pepi ) a jeho manželky Emilie, rozené Wiesner v Horním Lánově u Vrchlabí. Jeho prarodiče vlastnili a spravovali velkostatek. Od září 1927 do konce června 1935 navštěvoval obecnou školu ve své rodné vsi. Po skončení školy do roku 1939 pracoval jako tiskař v jedné papírnické firmě.

Jako 19 – letý nastoupil dobrovolně ke Zbraním SS. Po několika výcvikových kurzech byl nasazen se svou jednotkou na východní frontě. Nejdříve jako motocyklista, později jako pěšák a velitel družstva v pluku „Germania“. Dne 24. června 1943 obdržel Železný kříž 2. třídy a dne 13. března 1944 stejné vyznamenání 1. třídy. Jeho uniformu zdobily i stříbrná Spona za boj zblízka, odznak za zranění a pěchotní útočná spona.

Během ústupových bojů východně od Varšavy, byl za svou statečnost a příkladné vedení v boji vyznamenán dne 16. října 1944 jako SS-Unterscharführer a velitel čety 3. praporu SS pluku pancéřových granátníků 9 „Germania“ v 5. SS tankové divizi „Wiking“, Rytířským křížem Železného kříže. Stal se tak prvním nositelem tohoto vysokého vyznamenání ve Vrchlabském regionu.

Během dovolené ve své vlasti se dočkal mnoha poct od svých krajanů. Dokonce se vezl ve starodávném kočáru napříč své domovině.

Po jeho pátém těžkém a posledním zranění byl, po své rekonvalescenci u svých rodičů, povolán do bojů v Maďarsku. Tentokrát ho však zařadili k 1. SS divizi pancéřových granátníků „ Leibstandarte Adolf Hitler“. O jeho působení v této jednotce není dosud nic známo. V jeho dochovaných osobních záznamech je písemná poznámka, že od května 1945 je veden jako nezvěstný v prostoru Čech.

Až v roce 1959 byl zjištěn další osud Egona Franze, z místopřísežného svědectví několika sudetoněmeckých vysídlenců, včetně jednoho vídeňského lékaře. Tito svědkové tvrdí, že Egon Franz byl vězněn ve stejném českém sběrném táboře pro Němce jako oni. Dozvěděli se, že se po rozpuštění jednotky vydal za svou rodinou. Jen 25 let kilometrů od své rodné vsi ho však chytli český gardisti a zbitého se známkami mučení ho vhodili k ostatním německým vězňům. Lékař z Vídně se ho pokoušel co nejlépe ošetřit, avšak došlo k dalším mučením a zraněním. Nakonec Egona Franze zavřeli do stísněné tmavé samotky, kde v červnu 1945 nalezl svou smrt. Dle sudetských Němců, jenž byli určeni k odklízení mrtvol byl zavražděn zvlášť brutálním způsobem. Byl pochován neznámo kde, v Mladých Bukách u Trutnova, kde se koncentrační tábor č. 2 nacházel.

Egonovo bratr bojoval jako výsadkář a na konci dubna 1945 byl taktéž prohlášen za nezvěstného. O jeho osudu není nic dalšího známo. Jeho těžce zkoušení rodiče byli vyhnáni ze svého domova a za krutého bití, urážení a ponižováni jako mezi prvními vsazeni do dobytčáků pro odsunuté sudetské Němce. Do své smrti žili ve středním Německu.

Originální fotografie mi věnovali příbuzní a jsou zatím jedinou dochovanou památkou na Egona Franze.

COPYRIGHT!!!

Ps. Якщо щось не зрозуміло, пишіть

З повагою

 

501 номер

 

This was taken in Kovel, mid-April 1944. The soldier is from SS-Pz.Rgt. 5 "Wiking

 

SS-Gruppenführer und Generalleutnant der Waffen-SS Matthias Kleinheisterkamp with SS-Obersturmbannführer Constantin Heldmann (on the left) and two unknown SS officers (Adjutants) in the city of Hanko on 1.6.1943. Finnisches Freiwilligen Bataillon der Waffen-SS (III.[finn.] / SS-Infanterie-Regiment "Nordland") was shipped to Hanko this same day and Kleinheisterkamp welcomed the Battalion home.

 

Поки невідомий

 

Ще фото

 

As a young officer of the "Wiking" reconnaissance abt. SS-Aufklärungs-Abteilung 5 in 1941,he proved his skills. SS-Obersturmführer Otto Schneider was an excellent panzer officer, especially as commander of the 7th Panzer-Kompanie (Panther). He died in 2001 at the age of 80 years

699

 

SS-Sturmmann Leo Hellebrand 10./SS-Rgt.''Westland'' KIA 17.3.1942 near Uspenskaja.

 

SS-Sturmmann from SS Standarte "Westland", note the "Wiking" insignia on the rear of the vehicle.

 

Приветствую уважаемых камрадов!
Помогите определить кто на скане с кинохроники. Узнаваем Феликс Штайнер и Отто Гилле, а два других?

 

нет на скрине ни Гилле, ни Штайнера. Кстати, под фото с Отто Шнайдером на Пантере Фриц Вольф, будущий кавалер ГКвЗ

 

Это Викинг, август 41, на металлургическом заводе в (Каменском) Днепродзержинске (последний оплот покидающего город истреб. бат. и 26 кд). Прошу прощение за нетактичность, но кто же все таки на скрине?

 

правда на этой фотографии, у второго с права страноватая лента одинокий круглый объект сверкает..не лента ли это Обербайерна?

 

23 августа 1941 года. Каменское и металлургический завод.

1. Съемка могла быть 24 августа или максимум 25 августа. 25 августа уже был захвачен плацдарм в Ломовке (Днепропетровск).

2. Не помню с какой книги, да и качество не очень.

 

На фото офицеры Викинга, но точно не Гилле со Штайнером. Найдите их фото и сравните. Их снимков в сети предостаточно. Штайнер уже должен быть с Рыцарским крестом (его нет ни у кого на фото), а Гилле всегда носил очки (в очках я что-то никого не вижу). Офицер первый справа внешне похож на Вальтера Шмидта (будущего кавалера РК), но это лишь предположение.